Starořečtina je jazykem národa, který se usadil v egejské oblasti, odkud postupně pronikal na další břehy Středozemního a Černého moře. Po Alexandrově tažení se stala světovým jazykem tehdejší oikumeny a zůstala jím, vedle latiny, po řadu dalších staletí. Díky šťastným okolnostem se přes interval času, který nás od těchto dob dělí, zachovalo leccos z literární tvorby starých Řeků, včetně děl, která měla formující vliv na celé epochy a jejichž studium je živé i dnes. Patří mezi ně homérské eposy, attická dramata, texty historiků, filosofů a řečníků, v řečtině je napsán i Nový zákon. Ke studiu těchto památek v širších historických, náboženských a jazykovědných souvislostech dává již po generace příležitost i pražská klasická filologie.
V průběhu tříletého bakalářského studia získají studenti spolehlivou znalost řeckého jazyka a dobrou orientaci v oblasti antické literatury a historie, seznámí se také s problematikou mytologie a náboženství, filosofie a umění. Bakalářské studium je pojato především jako příprava na navazující magisterské studium starořečtiny nebo dalších, zejména příbuzných oborů (např. religionistika, filosofie, srovnávací jazykověda, literární komparatistika apod.). Umožňuje však absolventům rovněž dobré uplatnění na místech, která vyžadují hlubší historický a kulturní přehled a znalost základů evropské civilizace (dokumentační, rešeršní a organizační práce v akademických ústavech, na vysokoškolských pracovištích, v knihovnách, nakladatelstvích, redakcích apod.).
Cílem navazujícího magisterského studia je výrazné prohloubení a zároveň vzájemné propojení praktických znalostí a teoretických základů získaných v rámci bakalářského studia, a to jak z hlediska synchronního, tak diachronního. V oblasti jazyka to znamená seznámení se s vývojem řeckého jazyka a s různými dialekty staré řečtiny. Ve sféře literatury si student osvojí další část textů klasického období i pozdní antiky (a to jak četbou děl v českých překladech, tak v řeckém originále). V dalších skeletových předmětech, realizovaných formou povinně volitelných kurzů (řecké dějiny – vybrané problémy, řecká literatura – vybrané problémy, antické náboženství v metodologickém kontextu), prohlubuje student svou znalost těchto disciplín, seznamuje se s moderními metodologickými přístupy a učí se je aplikovat na konkrétní fenomény, ať už historické, literární, jazykové, náboženské nebo vůbec kulturní povahy. V předmětu textová kritika se seznámí s tím, jakým způsobem se v současnosti postupuje při rekonstrukci antických textů; v interpretačním semináři se naučí antické texty všestranně interpretovat. Systém povinně volitelných a volitelných předmětů umožňuje volbu určité specializace v širší škále disciplín, kterou představují vědy o antickém starověku, a to literární nebo lingvistickou či historickou nebo kulturně-historickou. Toto studium směřuje k pochopení a kritickému hodnocení významu antické, zejména řecké kultury jako jednoho z pilířů evropské kultury, a to v dlouhodobém kontextu od antiky po současnost, což je obzvláště důležité pro dnešní, nově se strukturující a stále znovu se sebedefinující Evropu.
Vzhledem k tomu, že práce se studijním materiálem klade vysoké nároky na soustředění a přesnost a že řešení odborných problémů není možné bez kombinačních schopností, mohou se absolventi uplatnit na místech, kde jsou takové vlastnosti vyžadovány a ceněny. Zároveň skutečnost, že výuka řeckých antických studií se realizuje pouze v kombinaci s druhým oborem, umožňuje absolventovi – vzhledem ke kombinaci s druhým studovaným oborem (filozofie, religionistika, historie, komparatistika, bohemistika, slavistika, latina, románské jazyky atp.) – adaptovat se na široké spektrum zaměstnání, jež se tím či oním způsobem dotýkají evropské kultury a civilizace. Jedná se o práci ve vědeckých ústavech, nakladatelstvích, muzeích a dalších institucích vyžadujících dobrý kulturní přehled a blíže nespecifikované humanitní vzdělání, dále o překladatelskou práci či následné doktorské studium v rámci oboru Klasická filologie i oborů příbuzných (dějiny antického starověku, literární komparatistika, obecná a srovnávací lingvistika, religionistika, estetika, atp.).
Doktorské studium studijního oboru Klasická filologie zahrnuje studium antických literárních i neliterárních textů v celém rozsahu jejich dochování. Studium je pevně ukotveno v příslušných teoretických disciplinách a metodologii. V rámci doktorského studia jsou realizovány čtyři specializace: klasická filologie se zaměřením na řeckou lingvistiku / na latinskou lingvistiku, klasická filologie se zaměřením na řeckou literaturu / na římskou literaturu. Základním cílem studia tohoto oboru je snaha zajistit výchovou mladých odborníků kontinuitu vědeckého výzkumu epochy historicky a kulturně pro Evropu tak důležité.
Bakalářské studium. – Absolvent získá v průběhu studia rozsáhlý soubor základních znalostí a dovedností z oblasti řeckého jazyka, literatury, historie, filozofie, náboženství, umění a pomocných disciplín. V intenzivním jazykovém kurzu si osvojí solidní znalost klasické řečtiny, založenou na teoretických vědomostech z normativní gramatiky a na četbě vybraných děl v originále. Absolvent je tedy schopen porozumět řeckému textu a náležitě jej interpretovat v daných kulturních souvislostech. Je také seznámen s dalšími díly řecké literatury v českých překladech a je s to je zasadit – v souladu se současnými trendy – do širšího teoreticko-metodologického kontextu; totéž platí pro historické fenomény dané oblasti. V rámci povinně volitelných a doporučených volitelných předmětech může získat i přehledné znalosti také v oborech příbuzných, včetně latiny a novořečtiny.
Navazující magisterské studium. – Absolvent navazujícího magisterského studia má velmi dobrý přehled o antické řecké kultuře ve všech jejích aspektech. Dosáhl vysoké úrovně jazykové kompetence rozšířené o poznatky z dějin řeckého jazyka a dialektů a obeznámil se s moderními lingvistickými přístupy. Má výborné znalosti řecké literatury doby archaické, klasické i pozdní a je seznámen se soudobými interpretačními strategiemi jak na poli řecké literatury, tak řeckého náboženství. Má důkladný přehled o jednotlivých obdobích dějin řeckého světa ve starověku, o příslušných historických pramenech a o pomocných disciplínách historické vědy; rovněž je dobře obeznámen s metodologií historického bádání o dějinách starověku.
K tomu přistupují znalosti v předmětech, které student získal v rámci volitelných předmětů, dále znalost latiny a zvládnutí metod odborné a vědecké práce podpořené schopností využívat primární prameny i cizojazyčnou sekundární odbornou literaturu a samostatně řešit i náročnější úkoly. V rámci navazujícího magisterského studia získal student solidní základ pro uplatnění v praxi i pro doktorské studium (v ČR či v zahraničí).