Řecká antická literatura a náboženství

Student prokáže hlubokou znalost řecké antické literatury v celé její žánrové šíři, a to v úzkém propojení se sférou náboženství a mytologie, jež charakterizuje řeckou kulturu jako celek; jeho znalosti jsou založeny na seznámení se s metodickou problematikou daných oblastí i na rozsáhlém studiu primární a sekundární literatury, a to jak v originále, tak i v překladu.

I. skupina (žánrové okruhy)

Otázky jsou koncipovány jako syntetizující, nezaměřené primárně na faktografii (byť závažné neznalosti v tomto směru mohou vést k negativnímu hodnocení zkoušky).

  • Proměny řeckého eposu (homérské eposy – Hésiodovy eposy – helénistický epos – Nonnova Dionýsiaka; vznik žánru, orální tradice a literární fixování; epický kyklos; Hésiodův inovativní přístup; rozdíl mezi poetikou Homérovou a Hésiodovou; proměna žánru za helénismu; řecká inspirace v římské epice).
  • Proměny řecké historiografie (vznik historiografie v Iónii spolu se zrodem filosofie a geografie, vztah mýtu a iónské historié; Hérodotovy a Thúkydidovy Dějiny – srovnání odlišné strategie autorů; pragmatické a „tragické“ dějepisectví; Eusebiovy Církevní dějiny; různé subžánry dějepisectví: historická biografie; kroniky ad.; vazby mezi historiografií – rétorikou – románem).
  • Vznik a vývoj řecké lyriky (hymnická tradice; vstup individua do literatury; řecká elegická a jambická tradice, monodická a sborová lyrika; vznik nových lyrických forem za helénismu; působení na literaturu římskou; bukolika).
  • Divadelní žánry (původ tragédie a komedie; „divadlo-obřad“ a „divadlo-zábava“; satyrské drama; proměny mýtických syžetů v tragédii; politický charakter staré komedie, proměny střední a nové komedie, vliv na římskou literaturu).
  • Řečnictví a rétorika jako praktická i teoretická disciplína (vliv na tragédii, historiografii, filosofii, román a další žánry; spor o povahu řečnictví: sofistika – Platón – Aristotelés; kánon attických řečníků; řečnické školy a jejich role v antickém světě).
  • Podoby řeckého filosofického a vědeckého diskurzu (žánry řecké filosofické tradice; veršová i prozaická forma u presokratiků; forma platónského dialogu a její dramatický charakter; aristotelské pojednání; vědecké pojednání a alexandrijská tradice; lékařské, matematické, gramatické aj. spisy; naučné spisy).
  • Vznik románové formy ve vztahu k dalším žánrům dosavadní řecké literatury; utopická a cestopisná díla; komparace řeckého dobrodružného (erotického) románu s římským románem satirickým; autoři druhé sofistiky.
  • Žánry novozákonního kánonu (evangelium; Skutky apoštolů; epistolografie; apokalyptika: návaznost na dosavadní tradici, zasazení do dobových duchovních proudů).
  • Střet pohanství a křesťanství v pozdní antice (křesťanská apologetika; exegetická literatura; gnóze pohanská i křesťanská; Plótínos – Klémens Alexandrijský – Órigenés – Proklos; řečtí církevní Otcové).

II. skupina (velké postavy řecké literatury a kultury)

Podobně jako u první tematické skupiny je i zde úkolem studenta představit jednotlivé určující figury řecké literatury a kultury nikoli v podrobném faktografickém přehledu, nýbrž postihnout význam a přínos jednotlivých autorů i jejich děl, charakterizovat jejich místo v dosavadní tradici i jejich další působení.

  • Homér
  • Hésiodos
  • Aischylos – Sofoklés – Euripidés
  • Aristofanés – Menandros
  • Hérodotos a Thúkydidés
  • Platón a platónská tradice (zejména novoplatonismus)
  • Aristotelés a tradice helénistických filosofických škol

Povinná literatura:

  • Canfora, L., Dějiny řecké literatury, Praha 2001.
  • Dobiáš, J., Dějepisectví starověké, Praha 1948 (kapitoly vztahující se k řecké historiografii).
  • Stehlíková, E., Řecké divadlo klasické doby, Praha 1991.
  • Kraus, J., Rétorika v evropské kultuře, Praha 1998 (kapitoly vztahující se k řeckému řečnictví).
  • Ricken, F., Antická filosofie, Olomouc 2002.
  • Hussey, E., Presokratici, Praha 1997.
  • Dodds, E. R., Pohané a křesťané ve věku úzkosti, Praha 1997.
  • Pokorný, P., Literární a teologický úvod do Nového zákona, Praha 1993.

Doporučená literatura:

  • The Cambridge History of Classical Literature. I. Greek Literature, Cambridge 1982.
  • Stehlíková, E., Antické divadlo, Praha 2005.
  • Graeser, A., Řecká filosofie klasického období, Praha 2000.
  • Long, A., Hellénistická filosofie, Praha 2003.
  • Dodds, E. R., Řekové a iracionálno, Praha 2000.
  • Rudolph, K., Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky, Praha 2010.
  • Cambridge Companion to Homer, ed. R. L. Fowles, Cambridge 2004.
  • Cambridge Companion to Greek Tragedy, ed. P. E. Easterling, Cambridge 1998.
  • Greek Historiography, ed. S. Hornblower, Oxford 1996.
  • A Companion to the Ancient Novel, ed. E. P. Cueva, S. N. Byrne, Malden (MA) – Oxford, – Chichester 2014.
  • Price, S., Religions of the Ancient Greeks, Cambridge 1999.
Úvod > Studium > Navazující magisterské studium > SZZK – Starořecký jazyk a literatura > Řecká antická literatura a náboženství