Těžiště oboru tvoří, vzhledem k filologickému zaměření garantujícího ústavu, studium středověké latiny a široce pojaté studium textové a literární kultury latinského středověku. Vedle literatury v užším slova smyslu, jako např. poezie, prózy a dramatu, jsou studovány také další významné typy středolatinského písemnictví, včetně takových, které sice přesahují moderní definici literatury, jsou však neodmyslitelnou součástí středověké literární kultury (kázání, exempla, filosofické a biblické komentáře a parafráze, legendy, universální kroniky, modlitební a liturgické texty atd.). Velký důraz je přitom kladen na zasazení vývoje středověké latiny a středolatinských literárních textů do kulturního, náboženského a intelektuálně-historického kontextu středověké Evropy, který je pro jejich správné pochopení a interpretaci naprosto stěžejní. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu křesťanství jako určujícímu prvku literárních a kulturních dějin latinského středověku.
S ohledem na skutečnost, že velká část středolatinských literárních památek dosud nevyšla tiskem a je dostupná pouze v rukopisech, tvoří jednu z hlavních priorit studijního oboru zprostředkování dovedností v oblasti paleografie, textové kritiky a editorských technik. Student se naučí samostatné práci se středověkými latinskými rukopisy, počínaje orientací v rukopisných katalozích a sbírkách, pokračuje nabytím schopnosti tyto rukopisy číst a kodikologicky, jazykově a paleograficky analyzovat a konče získáním dovedností k samostatnému vytvoření kritického vydání rukopisně dochovaného textu.
Vzhledem k úzké provázanosti a vysoké míře jednoty literární kultury latinské křesťanské Evropy je program záměrně koncipován jako studium latinského středověku jako celku. Zároveň je však obzvlášť přihlíženo k latinskému středověku českému jako k jeho integrální součásti. Vedle toho si však program také všímá interakcí a souvislostí latinské středověké literární tradice a kultury s literárními tradicemi a kulturami jiných lingvistických okruhů, jakými jsou například řecko-byzantské, arabské a hebrejské písemnictví a především literatury v národních jazycích.
Jádro programu je pokryto interními pracovníky ÚŘLS, zároveň ústav při zajišťování výuky úzce spolupracuje také s dalšími tematicky a oborově spřízněnými katedrami a ústavy v rámci FF UK i mimo ni. Velký důraz je rovněž kladen na rozvíjení mezinárodní spolupráce.
Absolvent navazujícího magisterského studia latinské medievistiky dosáhl vysoké úrovně jazykové kompetence a získal podrobné znalosti středověké latinské psané kultury, v jejích jednotlivých obdobích, oblastech (v českých zemích i v Evropě) a žánrech. Vyzná se ve středověké historii, náboženství a kultuře obecně. Je náležitě teoreticky a metodologicky vybaven a je si vědom současných vědeckých úkolů a problémů oboru. Bez nesnází interpretuje primární i sekundární literární i neliterární texty včetně překladů a komentářů. Díky svým kompetencím v pomocných vědách historických je schopen samostatně pracovat nejen s již vydanými texty, ale také s rukopisy, editovat a překládat středolatinské texty.