Obor se zaměřuje především na studium dějin národů, jež byly nositeli antické kultury, která je všeobecně uznávána za jeden ze základních zdrojů tradic dnešní kultury evropské. Studijní obor je koncipován především jako studium kulturních dějin antických společností: zaměřuje se jak na politický a sociálně-ekonomický charakter existence antických společností a států, tak i na kulturní aspekty a výsledky jejich historického vývoje. Potřebná pozornost je věnována i vnitřnímu uspořádání těchto společností, problematice státnosti a institucí i hlavním (a v poantické Evropě velmi vlivným) tendencím politického, právního a náboženského myšlení. Studenti jsou seznamováni i s teoretickou problematikou (metodologie, prameny a historiografie) a v základní míře jsou zasvěcováni i do pomocných disciplín, uplatňovaných především v bádání historickém (epigrafika, numismatika, papyrologie). Získávají i znalost klasických jazyků, která je nutná pro jakékoli pramenné studium antické kultury.
Bakalářské studium
Studijní program zajišťuje na bakalářské úrovni odbornou (teoretickou i praktickou) přípravu studentů, která svou vědomostní a pramennou komplexností navíc vybaví absolventy širokým kulturním přehledem a schopností celostního vnímání souvislostí a kontinuity společenského vývoje starověké a pozdější Evropy (a Středomoří). Základem studijního plánu je podrobný přehled dějin starověku počínaje orientálními monarchiemi a konče pozdní antikou. Další předměty jsou zaměřené na seznámení s pramennou situací našeho poznání antických dějin a kultury a na získání základního přehledu o nejdůležitějších oblastech kultury a myšlení, v nichž antické civilizace vynikly. Dále si student volí jeden z modulů (Kultura antického Řecka nebo Kultura antického Říma), v němž je jedna ze dvou antických civilizací představena důkladně, a to jak pokud jde o další kulturní aspekty, tak i o nástroj k jejímu zkoumání nezbytný, tj. především její jazyk (s druhým klasickým jazykem je student seznámen zatím jen rámcově, s jeho dalším osvojením se počítá v navazujícím magisterském studiu).
Navazující magisterské studium
Hlavním cílem oboru v navazujícím magisterském studiu je rozšíření znalostí získaných během předchozího bakalářského studia. Studenti si prohloubí své znalosti antických dějin a kultury v širokém dobovém kontextu starověkého světa a podrobněji se seznámí s osudy antického dědictví v dalším evropském vývoji. Kromě toho se budou důkladněji věnovat metodologickým otázkám zkoumání speciálnějších aspektů antické civilizace. Na potřebnou úroveň si doplní znalost druhého klasického jazyka, dostanou se blíže k pramenům a osvojí si dovednost interpretovat historické texty v originálních jazycích. V řadě kursů se budou moci soustředit na jednotlivé oblasti poznání antické civilizace, aby získali předpoklady pro budoucí odbornou činnost, která v dnešní době nutně vyžaduje dílčí specializaci na řeckou nebo římskou oblast antické kultury. Vcelku tedy absolventi získají důkladné a ucelené znalosti o starověkých dějinách i o dědictví antické civilizace v širokém kontextu historického a humanitního vzdělání.
Bakalářské studium
Absolvent studijního oboru je na úrovni bakalářského studia seznámen se všemi důležitými aspekty historického vývoje obou hlavních nositelů antické civilizace, tj. Řeků a Římanů, a kulturního vývoje jedné z těchto dvou civilizací. V základní míře získává informace i o jiných kulturách starověkého Středomoří a dokáže tak vnímat celou epochu i prostor starověku této oblasti v jejich celistvosti, provázanosti etnik i kultur a v působnosti rozhodujících společenských a kulturních faktorů. V základní míře je obeznámen s principy odborné historické práce a ovládá přinejmenším jeden klasický jazyk na úrovni umožňující porozumění pramennému textu. Je tedy vybaven k tomu, aby mohl pokračovat v navazujícím magisterském studiu stejného oboru, nebo se rovnou pracovně uplatnit jak v oblastech, kde bude přímo těžit ze svých znalostí historie a kultury (např. na poli mezinárodní turistiky), tak i v takových působištích, kde kromě svého speciálního vzdělání využije ty vlastnosti a dovednosti, které mu studium tohoto komplexního oboru pomohlo rozvinout.
Navazující magisterské studium
Absolvent je komplexně seznámen se všemi podstatnými aspekty historického i kulturního vývoje obou antických civilizací i s jejich tradicemi. Dokáže konfrontovat charakter a působnost řecko-římské civilizace jak s existencí jiných starověkých kultur ve Středomoří, tak s tradicemi antických institucí, politického myšlení a kulturních reálií v pozdějším evropském společenském vývoji. Své poznatky je schopen posuzovat v širším rámci vývoje lidské civilizace obecně i z hlediska zrodu základů současné civilizace evropské. Je vyškolen v odborné historické práci (včetně teoretických problémů historické vědy) a ovládá oba klasické jazyky na úrovni dovolující interpretační porozumění originálnímu textu.
Studium proto absolventům umožňuje dobré uplatnění na místech, která vyžadují hluboký historický a kulturní přehled, znalost základů evropské civilizace včetně znalosti klasické řečtiny a latiny, ovládnutí metod odborné a základů vědecké práce. Jedná se zejména o uplatnění na akademické půdě, ve vědeckých ústavech, v nakladatelstvích, v muzeích, na gymnáziích (po doplnění učitelské způsobilosti – na FF UK v rámci akreditovaného třísemestrálního kurzu v programu CŽV) a v jazykových školách, jako překladatelé nebo v institucích orientovaných na evropskou spolupráci. Dále je absolvent schopen se uplatnit všude tam, kde se vyžaduje nespecifikované humanitní vzdělání. Při dobré jazykové vybavenosti tak může najít doslova celoevropské uplatnění.
Úspěšný a zvláště motivovaný absolvent magisterského studia může pokračovat v doktorském studiu oboru Dějiny antického starověku nebo oborů příbuzných.