Státní závěrečná zkouška

Podmínky připuštění k SSZK

Viz Studijní předpisy a řády a příslušná opatření děkana.

Obhajoba diplomové práce

Zadávání a odevzdávání bakalářských a diplomových prací se řídí těmito dokumenty:

Pravidla pro organizaci studia v bakalářských a magisterských programech FF UK (čl. 20-22)
Studijní a zkušební řád UK

Od 1. 10. 2017 se práce odevzdávají pouze elektronicky, vázané výtisky dle předchozích parametrů nejsou potřeba. Na Filozofické fakultě nicméně platí, že každý student na katedru odevzdá dva tzv. pomocné výtisky závěrečné práce: jde o vytištěný text práce odevzdané v SIS, nemusí však mít pevnou vazbu (postačí kroužková), může být tištěn oboustranně atp. (viz též zde)

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SZK.

Podrobné požadavky na obsah a formu diplomových prací, pravidla pro zadávání diplomových prací a pro jejich obhajobu jsou uvedeny ZDE.

Tematické okruhy SSZK

  1. Středověká latina (písemná zkouška) – překlad neznámého latinského středověkého textu se slovníkem a dvou úseků (poezie, próza) z povinné literatury bez slovníku. Student k této části zkoušky přinese seznam vlastní četby primární a sekundární literatury.
  2. Středověká latinská literatura
  3. Širší historicko-kulturní a náboženský přehled a diskuse nad četbou primární a sekundární literatury

Středověká latina

  • Vulgární latina jako substrát raně středověké literární latiny
  • Fonologický systém vulgární latiny v jeho vývoji a jeho vliv na ortografii středověké latiny
  • Morfologické změny ve vulgární latině a jejich odraz v jazykové normě středověké latiny
  • Jazyk latinských překladů Bible – Vetus Latina a Vulgata
  • Vliv jazyka profánní pozdně antické latinské literatury na středověký jazykový úzus
  • Latina jako literární a liturgický jazyk církve v raném středověku
  • Obnova stability latinské jazykové normy v karolinské renesanci
  • Změny v systému jmenné flexe ve středověké latině a základní lingvistická literatura středověku
  • Změny v systému slovesné flexe ve středověké latině a základní lingvistická literatura středověku
  • Charakteristické inovace slovní zásoby středověké latiny a středověká latinská lexikografie

Středověká latinská literatura

  • Patristika (Jeroným, Augustin, Ambrož, Řehoř Veliký)
  • Středověká gramatika a rétorika, epistolografie, artes dictaminis (Priscianus, Donatus a středověké komentáře k němu, Alexander de Villa Dei, Galfredus de Vino Salvo, Jindřich z Isernie, Mistr Dybin)
  • Středověká encyklopedistika (Isidor, Hrabanus, Hildegarda, Vincent z Beauvais, Tomáš z Cantimpré, univerzitní odborná literatura)
  • Karolinská renesance (Alcuin, Einhart, Walafrid Strabo, Paulus Diaconus, centra vzdělanosti, reforma vzdělání)
  • „Renesance“ 12. století (Škola z Chartres, Petr Abelard, Marbod z Rennes, Hildebert z Lavardin)
  • Spiritualita a mnišství (Regula Benedicti, Clunyjská reforma, Bernard z Clairvaux, Kolda z Koldic, Malogranatum, Speculum humanae salvationis)
  • Středověká hagiografie evropská (raně křesťanští mučedníci, Řehoř Veliký, Venantius Fortunatus – Vita S. Martini, Navigatio Sancti Brendani, Legenda Aurea, František z Assissi)
  • Středověká hagiografie česká (legendy václavské, ludmilské, cyrilometodějské, vojtěšské, prokopské, Hroznata, Anežka, legenda Karla IV. o sv. Václavu)
  • Středověká historiografie evropská (Řehoř Tourský, Gildas, Beda Venerabilis, Paulus Diaconus, Einhard, Rodolfus Glaber, A. S. Piccolomini, Otto z Freisingu,)
  • Středověká historiografie česká (Kosmas, pokračovatelé Kosmovi, kroniky a anály 12. a 13. st., Zbraslavská kronika, kroniky doby Karla IV., husitské kroniky)
  • Literatura doby Karla IV. (Vita Caroli, protohumanismus – Jan ze Středy, Klaret, klášter na Slovanech)
  • Předchůdci Husovi, literatura husitského období (Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra, Konrád Waldhauser, Jan Milíč, Matěj z Janova, Vojtěch Raňkův z Ježova)
  • Žákovská poezie (Carmina Burana, Archipoeta, Hugo Primas)
  • Parodie a zábavná literatura, exempla (Alexandreis, Gesta Romanorum, Petrus Alfonsi, Caesarius z Heisterbachu, Summa recreationum)
  • Středověké drama (liturgické drama, svatojiřské oficium, Hrotsvitha, Hildegarda z Bingen, Ludus de Antichristo)
  • Lyrická poezie (duchovní lyrika, hymnus, sequence, tropus, planctus, Jan z Jenštejna)
  • Epická poezie (Waltharius, Ruodlieb, Alexandreis)
  • Kazatelství, biblická exegese, ars praedicatoria, adaptace Bible (liturgie, středověká mše, Petrus Riga, Petrus Comestor)

Širší historicko-kulturní a náboženský přehled

  • Periodizace středověku
  • Bible, složení SZ a NZ, vznik a vývoj jejího latinského textu ve středověku a novověku
  • Církevní dějiny I. (počátek církve, počátky mnišství, mnišské řády)
  • Církevní dějiny II. (schismata, koncily, křižácké výpravy, pozdně středověké hereze, devotio moderna)
  • Středověká univerzita (počátky, centra, osobnosti, Karlova univerzita)
  • Umělecké slohy ve středověku (malířství, sochařství, architektura, charakteristika a zástupci)
  • Středověká vernakulární literatura (postupný rozvoj, vztah k latinské literatuře, středověké překládání)
  • Středověká rukopisná kultura a pomocné vědy historické (scriptoria, psací látky, kodikologie, paleografie)
  • Základní slovníky a jazykové příručky latinské medievistiky
  • Bádání o středověku (škola Annales a její zástupci, Curtius, česká historiografie)

Součástí tohoto okruhu bude diskuse nad přečtenou primární a sekundární literaturou.

Úvod > Studium > Latinská medievistika > Navazující magisterské studium > Státní závěrečná zkouška