Bakalářská zkouška

Podmínky připuštění k bakalářské zkoušce (BZK)

Během studia musí student atestovat všechny povinné kurzy, které předepisuje studijní plán, včetně samostatné četby latinských autorů, a získat stanovený minimální počet kreditů za přednášky a semináře povinně volitelné (viz článek 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu UK).

Obhajoba bakalářské práce

Zadávání a odevzdávání bakalářských a diplomových prací se řídí těmito dokumenty:

Pravidla pro organizaci studia v bakalářských a magisterských programech FF UK (čl. 20-22)
Studijní a zkušební řád UK

Od 1. 10. 2017 se práce odevzdávají pouze elektronicky, vázané výtisky dle předchozích parametrů nejsou potřeba. Na Filozofické fakultě nicméně platí, že každý student na katedru odevzdá dva tzv. pomocné výtisky závěrečné práce: jde o vytištěný text práce odevzdané v SIS, nemusí však mít pevnou vazbu (postačí kroužková), může být tištěn oboustranně atp. (viz též zde)

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student předkládá písemnou bakalářskou práci v rozsahu cca 40 normostran z jednoho zvoleného oboru, v níž prokáže dobrou orientaci v odborné literatuře a schopnost aplikovat teoretické poznatky na téma dle vlastního výběru (v oblasti lingvistické, literárněvědné, historické, kulturněhistorické).

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SZK.

Tématické okruhy BZK

    1. Latinský jazyk (písemná a ústní část): znalost normativní mluvnice se ověřuje formou souvislého teoretického výkladu o vybraném problému a dále prakticky na překladu a výkladu předepsané četby
    2. Antická kultura (ústní): literatura, historie, reálie

Latinský jazyk

      • Systém latinských deklinací, základní jmenné kategorie v latině.
      • Systém latinských konjugací, základní slovesné kategorie v latině.
      • Funkce a užití latinských pádů.
      • Systém slovesných časů v latině a jejich užívání.
      • Použití konjunktivu v samostatných a závislých větách.
      • Otázky přímé a nepřímé.
      • Způsoby vyjadřování příkazu, zákazu a nutnosti v latině.
      • Latinská participia a participiální vazby; supinum.
      • Gerundium, gerundivum a jejich užití.
      • Latinské infinitivy a infinitivní vazby.
      • Obsahové propozice oznamovací a způsoby jejich vyjadřování.
      • Obsahové propozice žádací a způsoby jejich vyjadřování.
      • Vyjadřování účelu v latině.
      • Podmínkové věty v latině.
      • Vyjadřování přípustky v latině.
      • Příčinné a důvodové věty v latině.
      • Účinkové věty v latině.
      • Časové věty v latině.
      • Vztažné věty v latině; vztažné připojení hlavní věty k předcházejícímu kontextu.
      • Nepřímá řeč, attractio modi.

Antická kultura

    • Počátky římské republiky, patricijové a plebejové.
    • Instituce římské republiky.
    • Období punských válek.
    • Vztahy Říma k helénistickému Východu.
    • Hnutí bratří Gracchů.
    • Krize Římské republiky.
    • První a druhý triumvirát.
    • Augustus a vznik principátu.
    • Adoptivní císaři ve 2. stol. n. l.
    • Diocletianus a vznik dominátu.
    • Konstantin Veliký a jeho náboženské reformy.
    • Vznik a počátky římské literatury; předpoklady; ústní slovesnost a její význam, žánry a typy; význam řecké literatury pro rozvoj literatury římské.
    • Hlavní etapy vývoje římské literatury a jejich charakteristika.
    • První díla a autoři římské literatury; prozaické, dramatické a básnické žánry.
    • Rozvoj dramatické tvorby v 2. stol. př. n. l.
    • Význam vzdělání a vzdělanosti pro další rozvoj literatury, řecká kultura jako vzor a inspirace; filozofie a rétorika.
    • Římská satira (od Ennia k Juvenalovi).
    • Řecká a římská epika (narativní i didaktická).
    • Společnost, individuum a počátky lyriky (vir bonus, vir doctus a poeta doctus).
    • Neoterikové a řecká poezie; Catullus a jeho lyrický hrdina.
    • Filozofie a římská literatura na konci republiky (zvl. Cicero a Lucretius).
    • Rétorika a literatura v Římě.
    • Kultura, kulturnost, čtenáři a knihy. Latinitas, rusticitas, urbanitas. Ciceronovy názory na vzdělání.
    • Augustovská ideologie a literatura. Dobový ideál a literární hrdina.
    • Vrcholná díla římského básnictví (Vergilius, Horatius).
    • Témata římských elegiků a životní postoj. Nebezpečí dokonalosti (Ovidius).
    • Historie a historiografie; memoria; žánry římské historiografie. Hlavní představitelé.
    • Literatura na přelomu epoch. Klasikové – a co dál.
    • Charakteristika literatury raného principátu. Nový sloh jako reakce na změnu poměrů a hledání nového výrazu. Klasicismus a archaismus.
    • Římský román.
    • Biografie a autobiografie.
    • III. a IV. století n. l.; poslední renesance, Symmachus a jeho skupina.
    • Počátky křesťanské literatury; od Tertulliana k Augustinovi.
    • Co dala římská literatura literatuře evropské.