STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA | |
Část SZZ1 | Obhajoba diplomové práce |
Část SZZ2 |
Starořecký jazyk a literatura Zkouška se skládá ze tří tematických okruhů: a) Starořecký jazyk (písemná a ústní část) – v písemné části student prokáže schopnost překladu (ze starořečtiny do češtiny je překládán s pomocí slovníku obtížný souvislý text antického autora) a interpretace gramatických a textově lingvistických jevů; v ústní části pak schopnost překladu a výkladu předepsané četby v originále a dále souvislého teoretického výkladu o vybraném problému ze synchronní nebo diachronní starořecké lingvistiky. Písemná část zkoušky je hodnocena komisí. b) Řecká antická literatura a náboženství – student prokáže hlubokou znalost řecké antické literatury v celé její žánrové šíři, a to v úzkém propojení se sférou náboženství a mytologie, jež charakterizuje řeckou kulturu jako celek; jeho znalosti jsou založeny na seznámení se s metodickou problematikou daných oblastí i na rozsáhlém studiu primární a sekundární literatury, a to jak v originále, tak i v překladu. c) Starořecké dějiny a reálie – student prokáže solidní znalost řeckých dějin počínaje civilizacemi doby bronzové a konče helénistickým obdobím, a to z hlediska vývoje politického, sociálního, ekonomického i kulturního. Zároveň bude s to zasadit vývoj řecké antické civilizace do širšího kontextu dějin starověkého světa. Kromě toho bude schopen postihnout specifika různých druhů pramenů pro poznání řeckých dějin, zejména děl antické historiografie. |
Část SZZ3 |
Latinský jazyk a literatura Zkouška se skládá ze tří tematických okruhů: a) Latinský jazyk (písemná a ústní část) – v písemné části student prokáže schopnost obousměrného překladu (z latiny do češtiny je bez slovníku překládán jeden neznámý, souvislý text antického autora a jeden souvislý text vycházející z povinné četby, z češtiny do latiny je překládán souvislý text s pomocí slovníku), v ústní části pak schopnost překladu a výkladu předepsané četby a dále souvislého teoretického výkladu o vybraném problému z oblasti synchronní nebo diachronní latinské lingvistiky. Písemná část zkoušky je hodnocena komisí. b) Římská literatura – student prokáže velmi solidní znalosti dějin římské literatury v celém jejich rozsahu (včetně pozdní antiky), obeznámenost s rozsáhlým kánonem primárních textů na základě vlastní četby a schopnost uvažovat o nich v synchronním i diachronním kontextu, včetně recepce v pozdějších dějinách české a evropské kultury. c) Teorie a metodologie zvoleného zaměření – student prokáže hluboké znalosti a interpretační dovednosti v oblasti svého zaměření (literární věda nebo lingvistika). |