Student prokáže dobrou znalost řecké antické literatury v její žánrové šíři, a to od jejího vzniku až do pozdní antiky, založenou na studiu primární i sekundární literatury, a to jak v originále, tak v překladu, stejně jako na solidním seznámení se s metodickou problematikou dané oblasti studia.
Otázky vycházejí z učiva probraného v povinných kursech. Seznam četby v originále i v překladu je uveden v rubrice studium.
- Homér, homérská otázka (formulová teorie M. Parryho, charakter ústní tradice, poetika obou eposů); epický kyklos
- Hésiodos a řecká lyrika (vstup individua do literatury; řecká elegická a jambická tradice; monodická a sborová lyrika)
- Řecká tragédie (původ tragédie; „divadlo-obřad“ a jeho role v řecké polis, organizace divadelních představení; satyrské drama; mýtus a tragédie; srovnání Aischyla, Sofokla, Eurípida)
- Řecká komedie: Epicharmos, Aristofanés a jeho nástupci (počátky komedie; „politický“ charakter staré komedie a její role v athénské obci; střední a nová komedie – Menandros)
- Řecké dějepisectví od Hekataia po Diodóra Sicilského a Iosepha Flavia (iónská „historiā“ a iónská filozofie, vztah historie a geografie; Hérodotos, Thúkydidés; historická biografie; vztah dějepisectví, kronikářství a antikvarianismu)
- Řečnictví a rétorika; počátky disciplíny, sofisté, Sókratés, reakce Platónova, Aristotelés; rétorika jako aktuální politická moc a literární žánr; kánon attických řečníků; Démosthenés vs. Ísokratés.
- Filozofické školy; presokratici, sofistika, Sókratés, literární žánry řecké filosofie, specifičnost řeckého filozofického tázání; role výchovy a vzdělání
- Platón a Aristotelés (vliv Sókratův, vzájemný vztah obou filosofů; otázka chronologie díla; Platónovy aktivity politické; Akademie vs. Lykeion; základní rysy Platónovy, resp. Aristotelovy ontologie a gnoseologie; filosofický dialog jako svébytný žánr řecké literatury)
- Literatura doby helénistické (nová kulturní centra: Alexandrie, Pergamon; helénistická věda, vznik nových žánrů, počátky románu)
- Hnutí druhé sofistiky, rozkvět řeckého románu dobrodružného, Plútarchos; synkretismus pozdní řecké a orientální kultury, nástup křesťanství
- Struktura řeckého panteonu a specifika řecké mýtické tradice
- Řečtí héróové: hérojská mytologie, charakteristika kultu
- Rituály, svátky, mystéria; role náboženství v životě polis
- Vznik novozákonního kánonu; gnóze pohanská i křesťanská, Plótínos a novoplatonismus, křesťanská apologetika, řečtí církevní Otcové
Povinná literatura:
- Canfora, L., Dějiny řecké literatury, Praha 2001 (vybrané kapitoly).
- Stehlíková, E., Řecké divadlo klasické doby, Praha 1991.
- Kraus, J., Rétorika v evropské kultuře, Praha 1998 (kapitoly vztahující se k řeckému řečnictví).
- Dobiáš, J., Dějepisectví starověké, Praha 1948 (kapitoly vztahující se k řecké historiografii).
- Fischerová, S., Odysseia jako ustavující dílo evropské kulturní tradice, in: Homér, Odysseia, přel. V. Šrámek, Praha 2012, s. 425-479.
- Kerényi, K. Mytologie Řeků I–II, Praha 1996-1998.
- Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení I-II, Praha 1995-6 (vybrané pasáže věnované řeckému náboženství).
- Ricken, F., Antická filosofie, Olomouc 2002.
- Hussey, E., Presokratici, Praha 1997.
Další doporučená literatura:
- Stehlíková, E., Antické divadlo, Praha 2005.
- Pokorný, P., Literární a teologický úvod do Nového zákona, Praha 1993.
- Price, S., Religions of the Ancient Greeks, Cambridge 1999.
- Graeser, A., Řecká filosofie klasického období, Praha 2000.
- Rist, J. M., Stoická filosofie, Praha 1998.
- Slovník spisovatelů – Řecko, Praha 2005.
