Státní závěrečná zkouška

Podmínky připuštění k SSZK

Viz Studijní předpisy a řády a příslušná opatření děkana.

Obhajoba diplomové práce

Zadávání a odevzdávání bakalářských a diplomových prací se řídí těmito dokumenty:

Pravidla pro organizaci studia v bakalářských a magisterských programech FF UK (čl. 20-22)
Studijní a zkušební řád UK

Od 1. 10. 2017 se práce odevzdávají pouze elektronicky, vázané výtisky dle předchozích parametrů nejsou potřeba. Na Filozofické fakultě nicméně platí, že každý student na katedru odevzdá dva tzv. pomocné výtisky závěrečné práce: jde o vytištěný text práce odevzdané v SIS, nemusí však mít pevnou vazbu (postačí kroužková), může být tištěn oboustranně atp. (viz též zde)

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SZK.

SSZK se skládá ze dvou částí – písemné a ústní

Struktura písemné části:
1. esej na dané téma v rozsahu cca 600 slov
2. shrnutí českého textu v řečtině
3. reprodukce vyslechnutého řeckého textu do češtiny

Tématické okruhy SSZK

Jazykověda

  1. Helénistická koiné (periodizace, historický kontext, prameny, nejdůležitější vývojové změny ve fonetice, morfologii a syntaxi)
  2. Římská koiné (periodizace, historický kontext, prameny, nejdůležitější vývojové změny ve fonetice, morfologii a syntaxi)
  3. Byzantská řečtina (periodizace, historický kontext, nejdůležitější vývojové změny ve fonologii, morfologii a syntaxi, vysoký, střední a nízký registr, prameny, autoři)
  4. Kontakty novořečtiny s cizími jazyky (historický kontext, postavení řečtiny v rámci balkánského jazykového svazu, výpůjčky přejaté z cizích jazyků)
  5. Novořecké dialekty (původ, klasifikace, nejtypičtější rysy)
  6. Katharevusa (zastánci a jejich argumenty, vlivy katharevusy na dnešní jazyk)
  7. Dimotiki (zastánci a jejich argumenty, politizace jazykové otázky)
  8. Fonologie novořečtiny (fonematický inventář, prozodie, nejdůležitější fonologické jevy a procesy)
  9. Parataxe v novořečtině (druhy spojek a souřadných souvětí)
  10. Hypotaxe v novořečtině (druhy spojek a vedlejších vět)

Literatura

Student dostane zadány 3 otázky:

  1. z byzantské literatury
  2. novořecké literatury (rozprava bude vedena řecky)
  3. identifikace ukázky, zasazení do literárního a historického kontextu, podrobná charakteristika osobnosti či poetiky.

I. byzantská literatura

antický kánon – nové funkční žánry – post-byzantská literatura – novořecká literatura – řecký folklór – drama a divadlo tj.:

rétorika
epistolografie
historiografie
církevní poezie
světská poezie
hagiologie
populární byzantská literatura

II. novořecká literatura

ΝΕΟΕΛΛΗΝΙΚΗ ΛΟΓΟΤΕΧΝΙΑ – σύγκριση με λογοτεχνικά ρεύματα της Ευρώπης, ανάλυση συγκεκριμένου λογοτεχνικού έργου ανα επιλογής.

ΜΕΤΑΒΥΖΑΝΤΙΝΗ ΠΕΡΙΟΔΟΣ ΚΑΙ ΑΝΑΓΕΝΝΗΣΗ

  • Λατινοκρατούμενος ελληνισμός
  • Kρητική λογοτεχνία
  • Ο ελληνισμός της διασποράς
  • Τουρκοκρατούμενος ελληνισμός

ΠΕΡΙΟΔΟΣ (1669-1830) – ο διαφωτισμός

  • Λαϊκές αφηγήσεις
  • Νεοελληνικός διαφωτισμός

ΝΕΟΤΕΡΑ ΧΡΟΝΙΑ – ΠΕΡΙΟΔΟΣ (1830-1880) – ρομαντισμός και  «κλασικισμός»
ΕΠΤΑΝΗΣΙΑΚΗ ΣΧΟΛΗ
ΟΙ ΦΑΝΑΡΙΩΤΈΣ ΚΑΙ Η ΡΟΜΑΝΤΙΚΗ ΣΧΟΛΗ ΤΩΝ ΑΘΗΝΩΝ

ΝΕΟΤΕΡΑ ΧΡΟΝΙΑ – (20Ος ΑΙΩΝΑΣ)

  • Η λογοτεχνία από το 1922 ως το 1945
  • Μεταπολεμική και σύγχρονη λογοτεχνία

Βυζαντινή και νεοελληνική ιστορία

  1. Το Βυζάντιο και το θέμα της α-συνέχειας στη νεοελληνική ιστοριογραφία
  2. Η γέννηση του Βυζαντίου – βασικοί περίοδοι της ιστορίας του
  3. Σχέσεις Βυζαντίου με Σλάβους
  4. Το Βυζάντιο και οι Σταυροφορίες – Η δυναστεία των Αγγέλων
  5. Αυτοκρατορία της Νίκαιας, τελευταίες ημέρες του Βυζαντίου, Παλαιολόγεια αναγέννηση – πτώση Κωνσταντινουπόλεως
  6. Πλήθων – Γεννάδιος – Η έξοδος των ελλήνων λογίων στη Δύση και ο ρόλος τους στην Αναγέννηση – Ελληνικές παροικίες στο εξωτερικό
  7. Ενετοκρατία – Κρητική Σχολή
  8. Οθωμανικό κράτος και οθωμανική κοινωνία
  9. Η θέση των Ελλήνων στην Οθωμανική Αυτοκρατορία – Κοινότητες – Παιδομάζωμα – Νεομάρτυρες
  10.  Πατριαρχείο και Φαναριώτες
  11.  Οθωμανική αυτοκρατορία και Ευρώπη – Πόλεμοι Σταυρού και Ημισελήνου
  12.  Ρωσία και Ελλάδα – Ορλοφικά
  13.  Η ελληνική κοινωνία τον 18ο αιώνα
  14.  Επτανησιακή πολιτεία – Φιλική Εταιρεία – Αλή Πασάς
  15.  Ελληνικός διαφωτισμός – Ρήγας Φεραίος και Αδαμάντιος Κοραής
  16.  Μικρασιατική καταστροφή – το ΚΚΕ την περίοδο του μεσοπολέμου
  17.  Η Ελλάδα παραμονές του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου
  18.  Κατοχή κι Αντίσταση
  19.  Δεκεμβριανά – Λευκή Τρομοκρατία
  20.  Εμφύλιος Πόλεμος
Úvod > Studium > Novořecká filologie > Navazující magisterské studium > Státní závěrečná zkouška