Státní závěrečná zkouška

Podmínky připuštění k SSZK

Viz Studijní předpisy a řády a příslušná opatření děkana.

 

Obhajoba diplomové práce

Pravidla pro zadávání, odevzdávání, obhajování a zveřejňování závěrečných prací se řídí opatřením děkana č. 18/2016, které nahrazuje opatření č. 10/2014.

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SZK.

Tématické okruhy SSZK

Jazykověda

  1. Helénistická koiné (periodizace, historický kontext, prameny, nejdůležitější vývojové změny ve fonetice, morfologii a syntaxi)
  2. Římská koiné (periodizace, historický kontext, prameny, nejdůležitější vývojové změny ve fonetice, morfologii a syntaxi)
  3. Byzantská řečtina (periodizace, historický kontext, nejdůležitější vývojové změny ve fonologii, morfologii a syntaxi, vysoký, střední a nízký registr, prameny, autoři)
  4. Kontakty novořečtiny s cizími jazyky (historický kontext, postavení řečtiny v rámci balkánského jazykového svazu, výpůjčky přejaté z cizích jazyků)
  5. Novořecké dialekty (původ, klasifikace, nejtypičtější rysy)
  6. Katharevusa (zastánci a jejich argumenty, vlivy katharevusy na dnešní jazyk)
  7. Dimotiki (zastánci a jejich argumenty, politizace jazykové otázky)
  8. Fonologie novořečtiny (fonematický inventář, prozodie, nejdůležitější fonologické jevy a procesy)
  9. Parataxe v novořečtině (druhy spojek a souřadných souvětí)
  10. Hypotaxe v novořečtině (druhy spojek a vedlejších vět)

Literatura

Student dostane zadány 3 otázky:

  1. z byzantské literatury
  2. novořecké literatury (rozprava bude vedena řecky)
  3. identifikace ukázky, zasazení do literárního a historického kontextu, podrobná charakteristika osobnosti či poetiky.

I. byzantská literatura

antický kánon – nové funkční žánry – post-byzantská literatura – novořecká literatura – řecký folklór – drama a divadlo tj.:

rétorika
epistolografie
historiografie
církevní poezie
světská poezie
hagiologie
populární byzantská literatura

II. novořecká literatura

ΝΕΟΕΛΛΗΝΙΚΗ ΛΟΓΟΤΕΧΝΙΑ – σύγκριση με λογοτεχνικά ρεύματα της Ευρώπης, ανάλυση συγκεκριμένου λογοτεχνικού έργου ανα επιλογής.

ΜΕΤΑΒΥΖΑΝΤΙΝΗ ΠΕΡΙΟΔΟΣ ΚΑΙ ΑΝΑΓΕΝΝΗΣΗ

  • Λατινοκρατούμενος ελληνισμός
  • Kρητική λογοτεχνία
  • Ο ελληνισμός της διασποράς
  • Τουρκοκρατούμενος ελληνισμός

ΠΕΡΙΟΔΟΣ (1669-1830) – ο διαφωτισμός

  • Λαϊκές αφηγήσεις
  • Νεοελληνικός διαφωτισμός

ΝΕΟΤΕΡΑ ΧΡΟΝΙΑ – ΠΕΡΙΟΔΟΣ (1830-1880) – ρομαντισμός και  «κλασικισμός»
ΕΠΤΑΝΗΣΙΑΚΗ ΣΧΟΛΗ
ΟΙ ΦΑΝΑΡΙΩΤΈΣ ΚΑΙ Η ΡΟΜΑΝΤΙΚΗ ΣΧΟΛΗ ΤΩΝ ΑΘΗΝΩΝ

ΝΕΟΤΕΡΑ ΧΡΟΝΙΑ – (20Ος ΑΙΩΝΑΣ)

  • Η λογοτεχνία από το 1922 ως το 1945
  • Μεταπολεμική και σύγχρονη λογοτεχνία

Βυζαντινή και νεοελληνική ιστορία

  1. Το Βυζάντιο και το θέμα της α-συνέχειας στη νεοελληνική ιστοριογραφία
  2. Η γέννηση του Βυζαντίου – βασικοί περίοδοι της ιστορίας του
  3. Σχέσεις Βυζαντίου με Σλάβους
  4. Το Βυζάντιο και οι Σταυροφορίες – Η δυναστεία των Αγγέλων
  5. Αυτοκρατορία της Νίκαιας, τελευταίες ημέρες του Βυζαντίου, Παλαιολόγεια αναγέννηση – πτώση Κωνσταντινουπόλεως
  6. Πλήθων – Γεννάδιος – Η έξοδος των ελλήνων λογίων στη Δύση και ο ρόλος τους στην Αναγέννηση – Ελληνικές παροικίες στο εξωτερικό
  7. Ενετοκρατία – Κρητική Σχολή
  8. Οθωμανικό κράτος και οθωμανική κοινωνία
  9. Η θέση των Ελλήνων στην Οθωμανική Αυτοκρατορία – Κοινότητες – Παιδομάζωμα – Νεομάρτυρες
  10.  Πατριαρχείο και Φαναριώτες
  11.  Οθωμανική αυτοκρατορία και Ευρώπη – Πόλεμοι Σταυρού και Ημισελήνου
  12.  Ρωσία και Ελλάδα – Ορλοφικά
  13.  Η ελληνική κοινωνία τον 18ο αιώνα
  14.  Επτανησιακή πολιτεία – Φιλική Εταιρεία – Αλή Πασάς
  15.  Ελληνικός διαφωτισμός – Ρήγας Φεραίος και Αδαμάντιος Κοραής
  16.  Μικρασιατική καταστροφή – το ΚΚΕ την περίοδο του μεσοπολέμου
  17.  Η Ελλάδα παραμονές του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου
  18.  Κατοχή κι Αντίσταση
  19.  Δεκεμβριανά – Λευκή Τρομοκρατία
  20.  Εμφύλιος Πόλεμος
Úvod > Studium > Novořecká filologie > Navazující magisterské studium > Státní závěrečná zkouška