Bakalářská zkouška

Podmínky připuštění k bakalářské zkoušce (BZK)

Během studia musí student atestovat všechny povinné kurzy, které předepisuje studijní plán, včetně samostatné četby latinských autorů, a získat stanovený minimální počet kreditů za přednášky a semináře povinně volitelné (viz článek 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu UK).

Obhajoba bakalářské práce

Pravidla pro zadávání, odevzdávání, obhajování a zveřejňování závěrečných prací se řídí opatřením děkana č. 18/2016, které nahrazuje opatření č. 10/2014.

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student předkládá písemnou bakalářskou práci v rozsahu cca 40 normostran z jednoho zvoleného oboru, v níž prokáže dobrou orientaci v odborné literatuře a schopnost aplikovat teoretické poznatky na téma dle vlastního výběru (v oblasti lingvistické, literárněvědné, historické, kulturněhistorické).

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SZK.

Tématické okruhy BZK

    1. Latinský jazyk (písemná a ústní část): znalost normativní mluvnice se ověřuje formou souvislého teoretického výkladu o vybraném problému a dále prakticky na překladu a výkladu předepsané četby
    2. Antická kultura (ústní): literatura, historie, reálie

Latinský jazyk

      • Systém latinských deklinací, základní jmenné kategorie v latině.
      • Systém latinských konjugací, základní slovesné kategorie v latině.
      • Funkce a užití latinských pádů.
      • Systém slovesných časů v latině a jejich užívání.
      • Použití konjunktivu v samostatných a závislých větách.
      • Otázky přímé a nepřímé.
      • Způsoby vyjadřování příkazu, zákazu a nutnosti v latině.
      • Latinská participia a participiální vazby; supinum.
      • Gerundium, gerundivum a jejich užití.
      • Latinské infinitivy a infinitivní vazby.
      • Obsahové propozice oznamovací a způsoby jejich vyjadřování.
      • Obsahové propozice žádací a způsoby jejich vyjadřování.
      • Vyjadřování účelu v latině.
      • Podmínkové věty v latině.
      • Vyjadřování přípustky v latině.
      • Příčinné a důvodové věty v latině.
      • Účinkové věty v latině.
      • Časové věty v latině.
      • Vztažné věty v latině; vztažné připojení hlavní věty k předcházejícímu kontextu.
      • Nepřímá řeč, attractio modi.

Antická kultura

    • Počátky římské republiky, patricijové a plebejové.
    • Instituce římské republiky.
    • Období punských válek.
    • Vztahy Říma k helénistickému Východu.
    • Hnutí bratří Gracchů.
    • Krize Římské republiky.
    • První a druhý triumvirát.
    • Augustus a vznik principátu.
    • Adoptivní císaři ve 2. stol. n. l.
    • Diocletianus a vznik dominátu.
    • Konstantin Veliký a jeho náboženské reformy.
    • Vznik a počátky římské literatury; předpoklady; ústní slovesnost a její význam, žánry a typy; význam řecké literatury pro rozvoj literatury římské.
    • Hlavní etapy vývoje římské literatury a jejich charakteristika.
    • První díla a autoři římské literatury; prozaické, dramatické a básnické žánry.
    • Rozvoj dramatické tvorby v 2. stol. př. n. l.
    • Význam vzdělání a vzdělanosti pro další rozvoj literatury, řecká kultura jako vzor a inspirace; filozofie a rétorika.
    • Římská satira (od Ennia k Juvenalovi).
    • Řecká a římská epika (narativní i didaktická).
    • Společnost, individuum a počátky lyriky (vir bonus, vir doctus a poeta doctus).
    • Neoterikové a řecká poezie; Catullus a jeho lyrický hrdina.
    • Filozofie a římská literatura na konci republiky (zvl. Cicero a Lucretius).
    • Rétorika a literatura v Římě.
    • Kultura, kulturnost, čtenáři a knihy. Latinitas, rusticitas, urbanitas. Ciceronovy názory na vzdělání.
    • Augustovská ideologie a literatura. Dobový ideál a literární hrdina.
    • Vrcholná díla římského básnictví (Vergilius, Horatius).
    • Témata římských elegiků a životní postoj. Nebezpečí dokonalosti (Ovidius).
    • Historie a historiografie; memoria; žánry římské historiografie. Hlavní představitelé.
    • Literatura na přelomu epoch. Klasikové – a co dál.
    • Charakteristika literatury raného principátu. Nový sloh jako reakce na změnu poměrů a hledání nového výrazu. Klasicismus a archaismus.
    • Římský román.
    • Biografie a autobiografie.
    • III. a IV. století n. l.; poslední renesance, Symmachus a jeho skupina.
    • Počátky křesťanské literatury; od Tertulliana k Augustinovi.
    • Co dala římská literatura literatuře evropské.