Státní závěrečná zkouška

Podmínky připuštění k SSZK

Viz Studijní předpisy a řády a příslušná opatření děkana.

Obhajoba diplomové práce

Pravidla pro zadávání, odevzdávání, obhajování a zveřejňování závěrečných prací se řídí opatřením děkana č. 18/2016, které nahrazuje opatření č. 10/2014.

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student předkládá písemnou diplomovou práci v rozsahu přibližně 60 normostran (108 000 znaků), ve které prokáže svou schopnost analyzovat vybraný problém, pracovat s pramennými texty v originále i s odbornou cizojazyčnou literaturou stejně jako schopnost aplikovat teoretické poznatky na zpracovávané téma. Téma práce může vycházet jak z dějin politických, tak i hospodářských, sociálních či kulturních, a může se týkat i historiografie, dějin institucí či politického myšlení. Týkat se může kteréhokoliv období antických dějin.

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SSZK.

Tematické okruhy SSZK

1. Dějiny starověkého Řecka a Říma (ústní zkouška)

2. Prameny antických dějin (ústní zkouška)

3. Antická kultura a tradice (ústní zkouška)

U zkoušky se předpokládá obeznámenost s překlady děl řeckých a římských autorů dle seznamu četby v rubrice studium.

Dějiny starověkého Řecka a Říma

Je ověřována komplexní obeznámenost se všemi podstatnými aspekty politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje řecké a římské civilizace, počínaje dobou bronzovou a konče pozdní antikou. Zvláštní důraz je kladen na postižení charakteru jednotlivých epoch a jejich vzájemné srovnání a na zasazení vývoje antických civilizací a jejich kultury do širšího kontextu dějin starověkého světa i pozdější kultury evropské.

  • Mínojská Kréta a mykénské Řecko – civilizace doby bronzové v egejské oblasti (chronologie doby bronzové, charakter společnosti na základě archeologických a písemných pramenů, vztahy k sousedním oblastem)
  • Temná staletí řeckých dějin a počátek archaické doby – tzv. homérská společnost (homérské eposy jako pramen historického poznání, rozmístění řeckých dialektů, hmotná kultura, Hésiodos)
  • Vznik a vývoj řeckých poleis v archaické době (předpoklady vzniku, vnitřní vývoj od vlády aristokracie k politické participaci neurozených občanů, raná řecká tyrannis)
  • Velká řecká kolonizace (příčiny, hlavní směry a ohniska, chronologie, vztah k místnímu obyvatelstvu, organizace kolonizační akce, úloha Delf)
  • Vnitřní vývoj Athén v archaické a klasické době (aristokratické Athény, Solón, Peisistratovci, Kleisthenés, athénská demokracie – její vznik, instituce a principy)
  • Sparta v archaické a klasické době (jednotlivé skupiny spartského obyvatelstva, politické instituce, zahraniční politika)
  • Mateřské Řecko v klasickém období (řecko-perské války, athénský námořní spolek a peloponnéský spolek v 5. stol., peloponnéská válka, hegemonie 4. stol., vzestup Makedonie za Filipa II.)
  • Ostatní části řeckého světa v klasickém období (řecké státy na Sicílii a v jižní Itálii, zvl. Syrákúsy, bosporské království)
  • Alexandr Makedonský a vznik helénistického světa (příčiny a průběh tažení proti Persii, důsledky porážky perské říše, helénizace, boj o Alexandrovo dědictví a vznik helénistických států)
  • Vnitřní poměry a vzájemné vztahy helénistických států ve 3. stol. př. n. l. (charakteristika ptolemaiovské, seleukovské a antigonovské říše, menší helénistické státy, postavení poleis, zahraniční politika)
  • Ovládnutí helénistických států Římem (předpoklady římského úspěchu – diplomacie a vojenské akce, využívání rozporů v helénistickém světě, přehled hlavních politických a vojenských událostí)
  • Hospodářské a sociální poměry v řeckém světě (základní výrobní odvětví – zemědělství, řemesla, obchod, sociální rozvrstvení společnosti, otroctví)
  • Raně historické osídlení Itálie, kulturní vlivy egejské oblasti (chronologie doby, charakter společnosti na základě archeologických a písemných pramenů)
  • Etruskové (charakter jejich kultury, města, hospodářství a konkurence s Řeky)
  • Doba královská v Římě (společnost a její struktura, vliv Etrusků)
  • Vztah patriciů a plebejů v rané římské republice (snaha plebejů o vyrovnání, konsolidace republikánských institucí, nobilita)
  • Instituce římské republiky (lidová shromáždění, senát, magistratury)
  • Expanze Říma (kontrola Itálie a války s Kartágem)
  • Společenské změny v Římě a pokusy o jejich řešení (vznik velkostatků, rozšíření otroctví, úpadek drobného rolnictva; reformy bratrů Gracchů)
  • Krize římské republiky, její aspekty (polarizace a individualizace vnitřní politiky, omezení funkčnosti institucí; změny v římské armádě; otázka spojenců a otrocká hnutí)
  • Přechod od republiky k principátu (triumviráty, Caesar)
  • Augustův principát (reformy, společenská atmosféra, ideologie a kultura; podstata císařské moci)
  • Vláda iulsko-claudijské a flaviovské dynastie (etablování principátu a jeho důsledky ve veřejném a společenském životě)
  • Vrcholné období římské říše ve 2. stol. n. l. (administrativa, správa provincií, stav římských měst; Pax Romana)
  • Krize 3. stol. n. l. a vznik dominátu (vnitřní i vnější aspekty krize, pokus o jejich překonání Diocletianem a Constantinem)
  • Římský stát a křesťanství (šíření křesťanství v podmínkách římské říše, pronásledování a apologie, „constantinovský obrat“, christianizace ve 4. stol. n. l.)
  • Římské soukromé reálie (obytné domy, stravování, zaměstnání, denní život)
  • Římský kalendář, státní slavnosti (Ludi); triumf
  • Správa říše, provincie, obrana říše; římské silnice

Prameny antických dějin

Je ověřována schopnost postihnout specifika různých druhů pramenů pro poznání antických dějin.

  • Historiografie
  • Biografie a autobiografie
  • Ostatní literární prameny
  • Epigrafické prameny
  • Papyry
  • Numismatické prameny
  • Hmotné prameny

Antická kultura

Jsou ověřovány přehledné znalosti o žánrech a autorech řecké a římské literatury a tvorbě těchto autorů ve společenském kontextu doby. Zvláštní zřetel bude kladen i na postižení vlivu antické kultury v pozdějším formování evropské civilizace.

  • Epická poesie jako zrcadlo společenských poměrů konce temných staletí a počátku archaické doby v Řecku
  • Reflexe společenského vývoje archaické doby v řecké lyrické poesii
  • Attické drama jako reflexe politických a společenských poměrů athénské polis
  • Politické myšlení v dílech řeckých historiků klasické doby (zvl. Hérodotos, Thúkýdidés, Xenofón)
  • Reflexe společenské reality v dílech řeckých filosofů klasické doby (zvl. sofisté, Platón, Aristotelés)
  • Athénská politika a společenské poměry v politických a soudních řečech attických řečníků
  • Společenský kontext rozvoje hellénistické literatury, vědy a filosofie
  • Rozvoj řecké kultury v období římské nadvlády
  • Vztah římské literatury k řecké na pozadí vztahu Římanů k Řekům
  • „Domácí“ rysy římské literatury jako odraz římské mentality a společenského života
  • Rozvoj římské literatury v podmínkách římské republiky (zvl. Catullus, Lucretius, Nepos, Varro)
  • Cicero, Caesar, Sallustius – jejich literární činnost v kontextu jejich činnosti politické
  • Literáti doby augustovské a jejich postoj k novému režimu
  • Literáti raného principátu, možnosti jejich tvorby v podmínkách etablování nového režimu
  • Vznik křesťanství a rozvoj rané křesťanské literatury
  • Odraz christianizace římského imperia v literární činnosti autorů 4. a 5. stol. n. l.
  • Období pozdní antiky a jeho role v tradici římské literatury
  • Odkaz římského právního myšlení moderní Evropě