Státní závěrečná zkouška

Podmínky připuštění k SSZK

Viz Studijní předpisy a řády a příslušná opatření děkana.

Obhajoba diplomové práce

Zadávání a odevzdávání bakalářských a diplomových prací se řídí těmito dokumenty:

Pravidla pro organizaci studia v bakalářských a magisterských programech FF UK (čl. 20-22)
Studijní a zkušební řád UK

Od 1. 10. 2017 se práce odevzdávají pouze elektronicky, vázané výtisky dle předchozích parametrů nejsou potřeba. Na Filozofické fakultě nicméně platí, že každý student na katedru odevzdá dva tzv. pomocné výtisky závěrečné práce: jde o vytištěný text práce odevzdané v SIS, nemusí však mít pevnou vazbu (postačí kroužková), může být tištěn oboustranně atp. (viz též zde)

Termín odevzdávání práce je nejpozději jeden měsíc před začátkem období, kdy se dle harmonogramu ak. roku konají SZK.

Student předkládá písemnou diplomovou práci v rozsahu přibližně 60 normostran (108 000 znaků), ve které prokáže svou schopnost analyzovat vybraný problém, pracovat s pramennými texty v originále i s odbornou cizojazyčnou literaturou stejně jako schopnost aplikovat teoretické poznatky na zpracovávané téma. Téma práce může vycházet jak z dějin politických, tak i hospodářských, sociálních či kulturních, a může se týkat i historiografie, dějin institucí či politického myšlení. Týkat se může kteréhokoliv období antických dějin.

Student může absolvovat obhajobu v jiném zkouškovém období než zbývající části SSZK.

Tematické okruhy SSZK

1. Dějiny starověkého Řecka a Říma (ústní zkouška)

2. Prameny antických dějin (ústní zkouška)

3. Antická kultura a tradice (ústní zkouška)

U zkoušky se předpokládá obeznámenost s překlady děl řeckých a římských autorů dle seznamu četby v rubrice studium.

Dějiny starověkého Řecka a Říma

Je ověřována komplexní obeznámenost se všemi podstatnými aspekty politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje řecké a římské civilizace, počínaje dobou bronzovou a konče pozdní antikou. Zvláštní důraz je kladen na postižení charakteru jednotlivých epoch a jejich vzájemné srovnání a na zasazení vývoje antických civilizací a jejich kultury do širšího kontextu dějin starověkého světa i pozdější kultury evropské.

  • Mínojská Kréta a mykénské Řecko – civilizace doby bronzové v egejské oblasti (chronologie doby bronzové, charakter společnosti na základě archeologických a písemných pramenů, vztahy k sousedním oblastem)
  • Temná staletí řeckých dějin a počátek archaické doby – tzv. homérská společnost (homérské eposy jako pramen historického poznání, rozmístění řeckých dialektů, hmotná kultura, Hésiodos)
  • Vznik a vývoj řeckých poleis v archaické době (předpoklady vzniku, vnitřní vývoj od vlády aristokracie k politické participaci neurozených občanů, raná řecká tyrannis)
  • Velká řecká kolonizace (příčiny, hlavní směry a ohniska, chronologie, vztah k místnímu obyvatelstvu, organizace kolonizační akce, úloha Delf)
  • Vnitřní vývoj Athén v archaické a klasické době (aristokratické Athény, Solón, Peisistratovci, Kleisthenés, athénská demokracie – její vznik, instituce a principy)
  • Sparta v archaické a klasické době (jednotlivé skupiny spartského obyvatelstva, politické instituce, zahraniční politika)
  • Mateřské Řecko v klasickém období (řecko-perské války, athénský námořní spolek a peloponnéský spolek v 5. stol., peloponnéská válka, hegemonie 4. stol., vzestup Makedonie za Filipa II.)
  • Ostatní části řeckého světa v klasickém období (řecké státy na Sicílii a v jižní Itálii, zvl. Syrákúsy, bosporské království)
  • Alexandr Makedonský a vznik helénistického světa (příčiny a průběh tažení proti Persii, důsledky porážky perské říše, helénizace, boj o Alexandrovo dědictví a vznik helénistických států)
  • Vnitřní poměry a vzájemné vztahy helénistických států ve 3. stol. př. n. l. (charakteristika ptolemaiovské, seleukovské a antigonovské říše, menší helénistické státy, postavení poleis, zahraniční politika)
  • Ovládnutí helénistických států Římem (předpoklady římského úspěchu – diplomacie a vojenské akce, využívání rozporů v helénistickém světě, přehled hlavních politických a vojenských událostí)
  • Hospodářské a sociální poměry v řeckém světě (základní výrobní odvětví – zemědělství, řemesla, obchod, sociální rozvrstvení společnosti, otroctví)
  • Raně historické osídlení Itálie, kulturní vlivy egejské oblasti (chronologie doby, charakter společnosti na základě archeologických a písemných pramenů)
  • Etruskové (charakter jejich kultury, města, hospodářství a konkurence s Řeky)
  • Doba královská v Římě (společnost a její struktura, vliv Etrusků)
  • Vztah patriciů a plebejů v rané římské republice (snaha plebejů o vyrovnání, konsolidace republikánských institucí, nobilita)
  • Instituce římské republiky (lidová shromáždění, senát, magistratury)
  • Expanze Říma (kontrola Itálie a války s Kartágem)
  • Společenské změny v Římě a pokusy o jejich řešení (vznik velkostatků, rozšíření otroctví, úpadek drobného rolnictva; reformy bratrů Gracchů)
  • Krize římské republiky, její aspekty (polarizace a individualizace vnitřní politiky, omezení funkčnosti institucí; změny v římské armádě; otázka spojenců a otrocká hnutí)
  • Přechod od republiky k principátu (triumviráty, Caesar)
  • Augustův principát (reformy, společenská atmosféra, ideologie a kultura; podstata císařské moci)
  • Vláda iulsko-claudijské a flaviovské dynastie (etablování principátu a jeho důsledky ve veřejném a společenském životě)
  • Vrcholné období římské říše ve 2. stol. n. l. (administrativa, správa provincií, stav římských měst; Pax Romana)
  • Krize 3. stol. n. l. a vznik dominátu (vnitřní i vnější aspekty krize, pokus o jejich překonání Diocletianem a Constantinem)
  • Římský stát a křesťanství (šíření křesťanství v podmínkách římské říše, pronásledování a apologie, „constantinovský obrat“, christianizace ve 4. stol. n. l.)
  • Římské soukromé reálie (obytné domy, stravování, zaměstnání, denní život)
  • Římský kalendář, státní slavnosti (Ludi); triumf
  • Správa říše, provincie, obrana říše; římské silnice

Prameny antických dějin

Je ověřována schopnost postihnout specifika různých druhů pramenů pro poznání antických dějin.

  • Historiografie
  • Biografie a autobiografie
  • Ostatní literární prameny
  • Epigrafické prameny
  • Papyry
  • Numismatické prameny
  • Hmotné prameny

Antická kultura

Jsou ověřovány přehledné znalosti o žánrech a autorech řecké a římské literatury a tvorbě těchto autorů ve společenském kontextu doby. Zvláštní zřetel bude kladen i na postižení vlivu antické kultury v pozdějším formování evropské civilizace.

  • Epická poesie jako zrcadlo společenských poměrů konce temných staletí a počátku archaické doby v Řecku
  • Reflexe společenského vývoje archaické doby v řecké lyrické poesii
  • Attické drama jako reflexe politických a společenských poměrů athénské polis
  • Politické myšlení v dílech řeckých historiků klasické doby (zvl. Hérodotos, Thúkýdidés, Xenofón)
  • Reflexe společenské reality v dílech řeckých filosofů klasické doby (zvl. sofisté, Platón, Aristotelés)
  • Athénská politika a společenské poměry v politických a soudních řečech attických řečníků
  • Společenský kontext rozvoje hellénistické literatury, vědy a filosofie
  • Rozvoj řecké kultury v období římské nadvlády
  • Vztah římské literatury k řecké na pozadí vztahu Římanů k Řekům
  • „Domácí“ rysy římské literatury jako odraz římské mentality a společenského života
  • Rozvoj římské literatury v podmínkách římské republiky (zvl. Catullus, Lucretius, Nepos, Varro)
  • Cicero, Caesar, Sallustius – jejich literární činnost v kontextu jejich činnosti politické
  • Literáti doby augustovské a jejich postoj k novému režimu
  • Literáti raného principátu, možnosti jejich tvorby v podmínkách etablování nového režimu
  • Vznik křesťanství a rozvoj rané křesťanské literatury
  • Odraz christianizace římského imperia v literární činnosti autorů 4. a 5. stol. n. l.
  • Období pozdní antiky a jeho role v tradici římské literatury
  • Odkaz římského právního myšlení moderní Evropě